Bálkóny a lodžie – současnost

důležité prvky přispívající nejen ke kvalitě užívání bytu

Balkóny a lodžie

Balkóny a lodžie jsou důležitým prvkem přispívajícím nejen ke kvalitě užívání bytu, ale i ovlivňujícím i příznivý vzhled domu. Tyto konstrukce jsou výrazně namáhány klimatickými vlivy, které je jednak zatěžují objemovými změnami vyvolanými střídáním teplot a vlhkosti a jednak korozními vlivy vnějšího prostředí. Způsob, jakým tyto konstrukce prostupují obvodovým pláštěm domu, výrazně ovlivňuje tepelně technické vlastnosti objektu. Proto u těchto konstrukcí nelze oddělit architektonický návrh od konstrukčního a nebo pominout posouzení odolnosti a dlouhodobé ochrany před působením korozních vlivů. Problematika balkónů a lodžií zahrnuje komplexně otázky nosné konstrukce, podlah a podhledů včetně vložených tepelných izolací a systému odvodnění a problematiku ochranných zábradlí. V souvislosti s regenerací panelových domů se řeší i otázky sanace povrchů, dodatečného zateplení, výplní otvorů (balkónových dveří), eventuálně uzavření lodžií posuvným zasklením.

Balkóny (balkónové konzoly)

Balkóny jsou konstrukčně vytvořeny jako konzola z nosné konstrukce domu, která prostupuje obvodovým pláštěm. V místě prostupu pak zákonitě vzniká tepelný most, který nelze zcela potlačit. Balkóny se vyskytují především u starších typových domů, nejčastěji jako konzola krajního stropního dílce nebo jako konzola nadokenního překladu nebo průvlaku. Vyskytují se i balkóny vynášené konzolami z ocelových nosníků zasunutých do spár mezi stropními dílci. Nejčastější statickou poruchou je snížení spolehlivosti balkónových konzol v důsledku koroze výztuže. Nejčastější konstrukční vadou je tepelný most, který balkónová konzola způsobuje v obvodovém plášti. Při rekonstrukcích je nejsložitějším úkolem skloubit řešení dodatečných tepelných izolací, které slouží k potlačení tepelného mostu se systémy odvodnění podlah a kotvení zábradlí.

Ocelové zavěšené balkóny

Zvláštním typem balkónů používaných především u domů typu G 57 a u stavební soustavy T 06 B jsou balkóny osazované v rámci dokončovacích prací na ocelové háky vyčnívající z obvodových dílců průčelí. Prostorová samonosná ocelová konstrukce zavěšených balkónů zpravidla sestává z podlahového roštu spojeného s čelním a bočními díly zábradlí. V bočních dílech jsou začleněna šikmá táhla, na která navazují závěsná oka. Zavěšený balkón představuje na fasádě domu nezávislý prvek, který lze při rekonstrukci demontovat, vyměnit nebo nahradit jako celek bez vlivu na ostatní prvky obvodového pláště. Spolehlivost ocelových zavěšených balkónů je nejčastěji ohrožena prokorodováním nosného rámu a podlahových roštů. Při rekonstrukcích jsou nejčastějšími nedostatky nízká životnost nových konstrukcí (v případech, kdy jsou navrženy pouze jako kopie původního nedokonalého balkonu) a nedostatečné potlačení tepelných mostů. Pro zajištění tepelně technických požadavků je třeba, aby dodatečné zateplení probíhalo souvisle mezi konstrukcí balkonu a původní fasádou domu a aby byly pokud možno potlačeny konstrukčně nevyhnutelné tepelné mosty v místě závěsů a opření balkonů o povrch obvodových dílců.

Lodžie původní

Na rozdíl od balkonu tvoří nosnou konstrukci podlahy lodžie stropní dílec uložený na bočních stěnách, které zpravidla navazují na příčné nosné stěny uvnitř domu. Rovněž v případě lodžií vznikají tepelné mosty v místech prostupu stropních a stěnových dílců obvodovým pláštěm. Konstrukce lodžií vykazují značnou variabilitu jednak umístěním vůči rovině fasády (lodžie zapuštěné, předsazené, polozapuštěné), tak i detaily kotvení do nosné konstrukce, a především metodami, jakými byly potlačovány tepelné mosty v místě prostupu konstrukcí lodžií obvodovým pláštěm. U řady soustav je použit stropní lodžiový dílec, který přesahuje jako konzola přes okraj nosných stěn, takže je namáhán v podélném směru jako nosník a v příčném směru jako konzola.

Nejčastější statické poruchy lodžií

1. Poruchy vodorovných styků lodžiových stěn, které se projevují poškozením záhlaví a pat stěnových dílců trhlinami, případně drcením sevřených konců dutinových stropních dílců.
2. Porušení subtilních stěnových lodžiových dílců šikmými trhlinami v čelech stěnových dílců – zlomení dílců ve střední části výšky dílce.
3. Nedostatečná délka uložení stropních lodžiových dílců na stěnových dílcích lodžií. Snížení spolehlivosti stropních lodžiových dílců způsobené korozí hlavní nosné výztuže
4. Výrazné průhyby stropních lodžiových dílců způsobené použitím dílců s nedostatečnou statickou výškou.
5. Trhliny ve styku mezi předsazenou lodžií a vlastním obvodovým pláštěm vyplývající z objemových změn teplotně nechráněné konstrukce lodžie a jejího posunutí vůči vnitřní nosné konstrukci objektu.
6. Projevy nedostatečného spojení předsazené lodžiové stěny s vnitřní nosnou konstrukcí objektu (zejména předsazené lodžiové stěny T 08B)
7. Koroze vodorovných styků stropních a stěnových lodžiových dílců (maltové výplně a koroze výztuže) způsobující snížení, případně ohrožení jejich spolehlivosti.

Lodžie nově přistavené

Konstrukčně se jedná o klasické výše popsané lodžie, kde svislé stěny vynášejí vodorovné desky. Vzhledem k rovině fasády se jedná o lodžie předsazené. Tyto nové lodžie již netrpí žádnými statickými poruchami a vzhledem ke kvalitě a zpracování současných prvků lze deklarovat jejich životnost vyšší, než je životnost samotných panelových domů. U těchto lodžií rovněž nevznikají tepelné mosty, jelikož se jedná o samostatnou předsazenou konstrukci.